Další článek, který si tutově musíte přečíst.

25. března 2017 v 20:44 | K. |  adminování

Aneb, potřebuju se s vámi o něco podělit a něco vám sdělit.
Štve mě to,že mi na blog nelze nahrávat víc než jeden obrázek najednou, nojo, jenže to se mi pak lenochu nechce nahrávat po jednom 15 fotek možná přeháním žejo, známe to po jednom. Proto si to tady kompenzuju fotkou Alain pro vás. Vážně mě totiž strašně těšánkuje, jak jí pořád chválíte a tsáák.

Každopádně o ní sem taky přemýšlela. Nadchnul mě nápas s kolouškem od Ifči!! Fakt. Takže pokud to čtete mladá dámo, mám zájem! Ale teď k věci čte to ještě někdo?, nevím moc jak to mám vést nakonec. Jestli jako mám za ní hrát a fotit to, ale víte co, ono by to vlastně bylo skoro pořád práce a nechci z toho mít komix nebo tak něco. Možná to mě jen napadlo bych to chtěla dělat víc umělou cestou. Nejlíp by bylo kdyby Alain měla vlastní blog, ale to se mi fakt nechce, moc moc práce. Vždyť nedávám ani ten jeden. Ale zkrátka, prostě nahrávat nějakým stylem alainin život, asi jako komix, ale nebyl by to komix prostě. Chápete. Asi nic. Představte si takový ty tumblrácký story.


Kvůli tomu mě i napadlo takové něco. Přesunout se na tumblr. Tam mě ale mrzí, že by asi nešla taká odezva od vás, což fakt néééchciii. Hlavně je to tam o jiné úrovni.. Ale zas prostě úplně jiný možnosti vedení si svojí stránky nebotak jak to chcete říct. Blah.


 

Můj první článek.

13. března 2017 v 10:12 | K. |  ze života Alain

Mé jméno je Alain Fox. Bydlím v Apalošských pláních, kde jsem po jednom starém páru koupila pozemek se stodolou, která je částečně předělaná na obytný prostor. Až našetřím, mám v plánu si ji zvelebovat a tak. Apalošské pláně jsou pro mě ideální, jako malá sem sem jezdila za babičkou trávit prázdniny a volné víkendy na farmu. Se zvířaty mi vždycky bylo lépe, než s lidmi. Jsem stydlivá, a to fakt hodně, trvá mi o trochu déle se s někým spřátelit. Ale miluju zvířata, momentálně vlastním svého kocourka z útulku Géricaulta. Mám určitě v plánu si pořídit psa a chtěla bych i koně. Mým snem je totiž stát se žokejkou. Ale známe sny, většinou se jim náš osud nenakloní a já pracuju jako vědátorka s hnojivy momentálně, ve vědeckém ústavu. Přivydělávám si i jako příležitostná malířka či sochařka. Také občas někde něco vyfotím na zakázku, nebo zkusím prodat nějaké své umělecké fotografie. Mám za sebou uměleckou školu LeFromage, ale mým posláním asi fakt nejspíš budou hnojiva.

A jak trávím čas?


Někde sem četla, že sem prý pořád smutná, asi ej to můj přirozený výraz. Pár věcí mi dělá radost.
 

---------------